Destilovaná voda z rostliny nic nevysaje. Jen do ní nic nedonese. A voda z kohoutku, kterou internet rád obviňuje ze všech hnědých okrajů, je ve většině případů v pořádku. Jen je u nás často tvrdá.
V tomhle článku najdeš, co se v květináči doopravdy děje s destilovanou, dešťovou a kohoutkovou vodou, jestli se dá zalévat vodou z odvlhčovače nebo klimatizace a jak vodu namíchat, aby rostlinám dělala dobře.
Na pH vody skoro nezáleží. Na tvrdosti ano
Většina rad o vodě začíná pH. Je to ale špatná stopa. Z kohoutku teče voda s pH kolem 7,5, destilka má kolem 5,6. Ani jedno samo o sobě substrát nezmění. O tom, co se v květináči děje, rozhoduje to, co je ve vodě rozpuštěné.
Tvrdá voda nese vápník, hořčík a hlavně hydrogenuhličitany. Ty fungují jako tekuté vápno: s každou zálivkou trochu přidají a pH substrátu pomalu stoupá. Když vyleze příliš vysoko, rostlina hůř bere železo a mladé listy blednou se zelenými žilkami. Nejvíc se to projeví u rostlin, které jsou dlouho v jednom malém květináči. Tedy přesně u pokojových.
Čistá voda (destilovaná, demineralizovaná, z reverzní osmózy, dešťová) je opak. Nenese nic. Nezvedá pH, ale taky nic nedodá a nic nebrzdí, když substrát začne kysnout.
„Měřit pH destilky nemá smysl. Je v ní tak málo látek, že i dobrý pH metr ukazuje nesmysly.“
„Destilka vysává z rostliny minerály.“ Nevysává
Tahle věta koluje po internetu a zní vědecky. Fyziologie ji ale nepotvrzuje. Čistá voda proudí do buněk kořene, ne ven, a buněčná stěna je drží pevné. To je úplně normální stav. Déšť je v přírodě taky skoro destilovaná voda.
Čistá voda opravdu vyplavuje soli, ale ze substrátu, ne z rostliny. Proto se jí proplachuje. Skutečný problém je jinde: nedonese vápník a hořčík. Když rostlinu zaléváš jen destilkou a hnojíš hnojivem, které tyhle dva prvky nemá, časem jí začnou chybět.
Řešení je jednoduché. Buď hnoj hnojivem, které vápník a hořčík obsahuje, nebo destilku míchej s vodou z kohoutku.
Voda z kohoutku: tvrdá, ale ne jedovatá
V Česku se voda nefluoriduje už od přelomu 80. a 90. let a chloru má většinou jen stopy. Fluoridy, kterých se bojí zahraniční rady o kalateách, tedy z kohoutku nečekej. Co v tvrdé vodě je, jsou vápník a hydrogenuhličitany.
U nás v Brně má voda podle mapy kvality brněnských vodáren tvrdost zhruba 2,2–3 mmol/l (12–17 °dH). To je středně tvrdá až tvrdá voda. Pro lidi zdravá, pro rostliny v malých květináčích trochu moc. Tvrdost svojí vody najdeš na webu místní vodárny, obvykle stačí zadat adresu.
A hnědé okraje listů? Ty mívají víc příčin a voda z kohoutku je málokdy ta hlavní. Častěji jde o soli z hnojiva, které se hromadí v substrátu, o substrát, který proschnul až na dno, nebo o suchý vzduch u topení. Víc najdeš v článku proč žloutnou a hnědnou listy.
Voda z odvlhčovače a klimatizace
Voda z odvlhčovače vzniká kondenzací, takže začíná skoro bez solí. Měkká je jako destilka. Čistá jako destilka ale není. Cestou přes výměník, vaničku a nádržku sbírá tři věci, které destilka nemá:
Vylévej nádržku denně a vodu spotřebuj do dvou dnů
Žádný zásobní barel v obýváku. Stojatá voda v teple je ideální líheň bakterií.
Lij ji jen do substrátu
Nerosit listy, nelít do zvlhčovače, nepoužívat na bylinky a zeleninu.
Míchej ji půl na půl s vodou z kohoutku
Případná měď se zředí a do vody se vrátí vápník a hořčík. Do semihydra ji jako jedinou vodu nedávej.
Nádržku pravidelně myj
Jednou týdně vypláchnout, jednou za měsíc vyčistit podle návodu výrobce.
Odvlhčovač s nádržkou v pokoji je lepší zdroj než klimatizace, ze které voda teče dlouhou hadicí ven. Kondenzát z auta nesbírej vůbec. A jedna věc, na kterou se zapomíná: běžící odvlhčovač suší vzduch. Kalateám, kapradinám a orchidejím tím uškodí víc, než jim jeho voda pomůže.
„Měřička TDS ukáže, že voda z odvlhčovače je „čistá“. Měď ani bakterie ale neukáže.“
Jak vodu namíchat: nejjednodušší cesta
Nemusíš si vybírat mezi tvrdou vodou a destilkou. Nejlíp funguje jejich směs. Tvrdost a hydrogenuhličitany klesnou, ale vápník a hořčík ve vodě zůstanou. Jako čistou vodu můžeš použít destilovanou nebo demineralizovanou vodu, dešťovku, vodu z filtrační konvice nebo z odvlhčovače.
| Rostliny | Voda |
|---|---|
| Monstery, filodendrony, šplhavnice, syngonia | z kohoutku stačí, občas substrát propláchni |
| Sukulenty a kaktusy | z kohoutku, víc než voda jim škodí přelití |
| Kalatey, maranty, ktenanty, stromanthe | půl na půl kohoutková a čistá |
| Dracény, zelence, toulcovky, palmy | půl na půl kohoutková a čistá |
| Kapradiny, voskovky, anturie, alokázie | z kohoutku, nebo půl na půl, když se na substrátu dělá bílý povlak |
| Orchideje v kůře | víc čisté vody (1 díl kohoutkové na 2 díly čisté) a hnojivo s vápníkem a hořčíkem |
| Masožravky | jen čistá voda, nic nepřimíchávat |
Nalij do konve vodu z kohoutku
Třeba dva litry.
Dolij stejný objem čisté vody
Destilky, dešťovky nebo vody z filtru. U orchidejí dvojnásobek.
Teprve teď přidej hnojivo
V dávce, kterou používáš. My hnojíme od března do října při každé zálivce, slabě a pravidelně (podrobně v článku o hnojení).
Nech vodu ohřát na pokojovou teplotu
A zalij tak, aby trochu vyteklo dnem. Vodu z podmisky vylij.
Když zaléváš jen čistou vodou
Jde to, jen musí vápník a hořčík dodat hnojivo. Hnoj pravidelně hnojivem, které je obsahuje (na etiketě hledej CaO a MgO), a nevynechávej. Bez hnojiva čistá voda rostlinu dlouhodobě nenakrmí. Masožravky jsou výjimka: ty zalévej jen čistou vodou a hnojivo jim nedávej, pokud nevíš přesně jak.
Kterou čistou vodu koupit
Demineralizovaná nebo destilovaná voda z drogerie či benzínky je v pořádku, pokud je na etiketě jen voda. Vodu do žehličky s vůní do konve nelij. Bývají v ní parfémy, tenzidy a konzervanty. Balená minerálka destilku nenahradí, minerálů má naopak hodně.
Dešťovka
Je měkká a rostliny ji mají rády. Sbírej ji ze střechy bez mědi a první minuty deště nech odtéct, nesou nejvíc prachu a nečistot. Skladuj ji v uzavřeném plastovém sudu nebo kanystru ve stínu, ne v kovové nádobě.
Mýty o vodě na zalévání
„Destilovaná voda rostliny zabíjí.“
Nezabíjí. Jen nic nedonese. S hnojivem, které obsahuje vápník a hořčík, nebo smíchaná s vodou z kohoutku funguje dobře.
„Převařená voda je měkká.“
Varem se vysráží jen část tvrdosti (to je ten vodní kámen v konvici). Zbytek ve vodě zůstane a odpařením se dokonce trochu zahustí.
„Voda ze změkčovače je pro rostliny lepší.“
Je horší. Změkčovač vyměňuje vápník za sodík a ten se v substrátu hromadí. Na zálivku ji nepoužívej.
„Voda z odvlhčovače je destilovaná.“
Má málo solí, ale může v ní být měď z výměníku a bakterie z nádržky. Do substrátu čerstvá ano, na rosení ne.
„Hnědé okraje kalatey jsou od vody z kohoutku.“
Málokdy. Častěji jde o soli z hnojiva, proschlý substrát nebo suchý vzduch. Nové listy ti řeknou, jestli změna pomohla. Ty staré hnědé se už nezazelenají.
Časté otázky
Můžu zalévat pokojové rostliny destilovanou vodou?
Můžeš. Hnoj ale pravidelně hnojivem, které obsahuje vápník a hořčík, nebo destilku míchej s vodou z kohoutku. Samotná destilka bez hnojiva rostlinu dlouhodobě nenakrmí.
Je voda z odvlhčovače dobrá na zalévání rostlin?
Na okrasné rostliny ano, když je čerstvá a liješ ji jen do substrátu. Nepoužívej ji na rosení, do zvlhčovače, do semihydra ani na bylinky. Nejlepší je míchat ji půl na půl s vodou z kohoutku.
Jak poznám, že mám moc tvrdou vodu?
Vodní kámen v konvici, bílé skvrny na listech po rosení a bílý povlak na povrchu substrátu nebo na okraji květináče. Přesné číslo najdeš na webu své vodárny. Od zhruba 2,5 mmol/l (14 °dH) se vyplatí čistou vodu přimíchávat.
Musím vodu nechat odstát?
Kvůli chloru skoro ne, v kohoutkové vodě ho bývá jen stopové množství. Kvůli teplotě ano. Studená voda rostlinu zaskočí a na listech dělá skvrny.
Pomůže filtrační konvice?
Ano, snižuje uhličitanovou tvrdost, a to je právě ta část, která zvedá pH substrátu. Na zálivku je voda z konvice dobrá volba, sama nebo smíchaná s kohoutkovou.
„Nevíš, jestli za hnědými okraji je voda, hnojivo, nebo sucho? Vyfoť celou rostlinu i substrát a pošli nám ji. Hanka se podívá.“