Když se řekne monstera, každý si představí velký zelený list s dírami. To je Monstera deliciosa, nejznámější pokojová rostlina posledních let. Jenže rod Monstera má kolem sedmdesáti druhů (a botanici popisují další) a k tomu řadu kultivarů: od drobných popínavek s okénky po panašované rostliny, na které se čeká v pořadnících.
V tomhle článku najdeš, jak se jednotlivé monstery liší, proč je Thai Constellation jistota a Albo loterie, jak nenaletět „obliquě“ a proč monstera někdy díry v listech vůbec nedělá.
Monstera deliciosa a její kultivary
Velká monstera ze středoamerických pralesů. Mladé listy jsou celistvé, srdčité. Zářezy a díry přicházejí až s věkem, se světlem a s oporou. V přírodě šplhá po kmenech do korun stromů a doma bez tyče roste spíš do šířky.
Klasickou zelenou deliciosu u nás nenajdeš. Seženeš ji skoro všude, a tak se soustředíme na kultivary, které běžně nepotkáš:
Thai Constellation: panašování, na které se dá spolehnout
Monstera ‘Thai Constellation’ má tmavě zelené listy poseté krémovými skvrnkami a šmouhami jako souhvězdí. Vznikla v thajské laboratoři a množí se z tkáňových kultur. Kresba je považovaná za stabilní: každý list je trochu jiný, ale rostlina se zpátky do zelené nevrací a nezbělá úplně. Roste pomaleji než zelená monstera a světlé skvrny se na přímém slunci pálí.
Albo Variegata: každý list je sázka
Monstera ‘Albo Variegata’ má listy rozstříhané čistě bílou: někde tečky, jinde celé bílé půlky. Panašování je nestabilní. Rostlina je takzvaná chiméra, má vedle sebe zelená a bílá pletiva a každý nový list je rozdá jinak. Může přijít list skoro celý zelený, nebo naopak celý bílý, který rostlinu nic neuživí a brzy zhnědne. Proto se Albo nemnoží z laboratoře, ale jen řízky, a proto je tak drahá.
V obchodech se jí často říká ‘Albo Borsigiana’. „Borsigiana“ bývala považovaná za menší a rychleji rostoucí formu deliciosy. Dnešní botanici ji jako samostatnou odrůdu neuznávají a v praxi tohle jméno nic nezaručuje.
Burle Marx Flame: plameny místo děr
Monstera ‘Burle Marx Flame’ dělá úzké listy, které se s věkem dělí skoro až k hlavní žilce. Silueta připomíná plamen nebo hrudní koš, žádný ementál. Jméno má po brazilském zahradním architektovi Robertu Burle Marxovi. Chce prostor a oporu, bez nich dělá menší a méně rozeklané listy.
Bulbasaur: monstera v maskáčích
Monstera ‘Bulbasaur’ má klasický list deliciosy pokropený krémovými, bílými a světle zelenými skvrnami. Kresba je trochu „pixelová“ a každý list ji rozdá jinak. U nás je jako miminko, takže výřezy přijdou až s věkem.

„Panašované monstery potřebují víc světla než zelené, ale přímé slunce jim pálí bílé a krémové části. Ideál je světlé místo kousek od okna.“
Monstera adansonii: malá monstera s okénky
Popínavá příbuzná velké monstery. Listy jsou menší, tenčí a okénka mají už od mládí, nečekají na dospělost jako deliciosa. Roste rychle, ráda šplhá po tyči nebo visí z poličky a ostříhané řízky snadno zakoření. Na první monsteru do menšího bytu je to ideální volba.
Adansonii, nebo obliqua?
Pravá Monstera obliqua (forma z Peru) je mezi pěstiteli vzácnost. Má tenké listy jako papír, ve kterých je víc děr než listu, a roste velmi pomalu. Většina rostlin prodávaných jako „obliqua“ je ve skutečnosti adansonii. Pokud ti někdo nabízí obliquu za cenu běžné popínavky, nejspíš to obliqua není. Adansonii má pevnější list a víc zelené plochy mezi okénky.
Monstera siltepecana: stříbrná monstera
Monstera siltepecana v mládí díry nedělá vůbec. Má kopinaté, stříbřitě modrozelené listy s tmavými žilkami, které se ve světle lesknou jako kov. Výřezy přicházejí až u dospělé rostliny na pořádné opoře. Do té doby je to elegantní stříbrná liána, kterou necháš převisat z poličky nebo ji vedeš po tyči.
Co ještě uvidíš na trhu
Všechny monstery, které teď máme, najdeš v kolekci Monstery.
Proč má monstera v listech díry (a proč je tvoje nemá)
Díry a zářezy se odborně jmenují fenestrace, z latinského fenestra, okno. Proč je monstera dělá, se botanici přou dodnes. Nejcitovanější vysvětlení nabídla v roce 2013 matematická studie Christophera Muira. Monstery rostou v podrostu pralesa, kam slunce proniká jen v krátkých prasátkách. List s dírami pokryje ze stejného materiálu větší prostor. Nezachytí víc světla, ale chytá ho pravidelněji, takže rostlina netrpí tolik výkyvy. Další hypotézy (odolnost proti větru, odvod vody ke kořenům) zatím silné důkazy nemají.
Pro pěstování je důležitější něco jiného: díry si monstera dovolí, až když má dost energie. Proto je nedělá:
Hladová monstera o nic natrvalo nepřišla. Když ji posuneš blíž k oknu a dáš jí tyč, další listy přijdou větší a s výřezy. Ty staré se už nezmění.
Péče o monstery



Časté otázky
Je Thai Constellation stabilní?
Podle pěstitelů ano. Množí se z tkáňových kultur a kresbu drží. Jednotlivé listy se liší množstvím skvrn, ale zpátky do čistě zelené se nevrací. Vědecká studie stability zatím neexistuje, praxe z posledních let ji ale potvrzuje.
Proč monsteře Albo hnědnou bílé části?
Bílá pletiva nemají chlorofyl a jsou citlivější na sucho, suchý vzduch i slunce. Hnědnutí bílých okrajů k Albo do jisté míry patří. Pomůže pravidelná zálivka bez přeschnutí a místo mimo přímé slunce a topení.
Jak velká monstera deliciosa doma vyroste?
S oporou a dobrým světlem klidně přes dva metry a do šířky metr i víc. Monstera adansonii a siltepecana zůstávají menší a dají se vést po tyči nebo nechat viset.
Proč monstera „pláče“ kapky na špičkách listů?
Je to gutace. Rostlina se zbavuje přebytečné vody, když má substrát hodně vlhký a vzduch je vlhký. Rostlině to neškodí, ale je to signál, že můžeš se zálivkou trochu ubrat.
Je monstera jedovatá pro kočky?
Ano, jako všechny aroidy. Přehled rostlin, které kočkám a psům neublíží, najdeš v článku Které pokojovky nejsou jedovaté pro kočky a psy.

„Tvoje monstera dělá listy bez děr? Pošli nám fotku i s místem, kde stojí. Většinou poradíme jen posun k oknu a tyč.“